Deset let jsem pracoval jako produktový manažer v potravinářském koncernu. Denně jsem seděl u stolů, kde se rozhodovalo, co napíšeme na obal. Vím přesně, jak se ty informace tvoří. A vím taky, že jim mnoho lidí věří víc, než by mělo. Jednoho dne mi kolega z marketingu ukázal interní analýzu: když na cereálie napíšeme „zdroj vlákniny“, prodej stoupne o 23 %. Stačilo přidat otruby a zvýšit cukr. Nikdo neřešil, že ta „vláknina“ je jen vedlejší efekt levné suroviny. Od té doby čtu etikety jinak. A začal jsem hledat nástroj, který by mi pomohl vidět skrz marketingový balast. Narazil jsem na Nutri-Score oficiální stránka a zjistil, že tahle jednoduchá barevná škála od A do E dokáže odhalit překvapivé rozdíly mezi zdánlivě stejnými výrobky.
Proč běžné tabulky nestačí
Většina spotřebitelů kouká na kalorie nebo na tuky. Výrobci to ví. Když snížíte tuk, můžete klidně zdvojnásobit cukr – a v tabulce to vypadá líp. Sám jsem viděl interní briefingy, kde se říkalo: „Dejte tam méně tuku, přidejte cukr a napište light.“ Spotřebitel pak koupí jogurt s 0 % tuku, ale s 12 gramy cukru na sto gramů. To je víc než Coca-Cola. Nutri-Score vyhodnocuje celý profil – energii, cukry, nasycené mastné kyseliny, sůl i vlákninu a bílkoviny. Teprve pak dostanete jednu známku.
Případ z praxe: instantní kaše vs. klasické müsli
Vzal jsem dva výrobky z regálu supermarketu. Instantní kaše od velké značky měla na obalu logo „s obsahem celozrnných obilovin“. Druhé bylo levné müsli bez reklamy. Podle Nutri-Score dopadla kaše C, müsli A. Rozdíl byl hlavně v přidaném cukru – kaše ho měla 15 gramů na porci, müsli 4 gramy. Výrobce kaše vsadil na slovo „celozrnné“, protože ví, že to prodává. Kdybych se řídil jen reklamou, koupil bych si horší variantu.
Sůl a skryté pasti v pečivu
Sůl je další oblast, kde Nutri-Score ukazuje svou sílu. Vezměte třeba balený toastový chléb z trvanlivé sekce. Jeden druh měl soli 1,8 gramu na sto gramů – to je polovina denní dávky ve dvou krajících. Známka D pod čarou? Nečekaná pro někoho, kdo si myslí, že kupuje zdravý chléb. Naopak čerstvé celozrnné pečivo z malé pekárny bez konzervantů mívá soli kolem 0,7 gramu a hodnocení B nebo A.
Jak číst označení u cereálií
Cereálie jsou klasický příklad marketingu vs. reality. Balení s kresleným dinosaurem má často hodnocení E kvůli vysokému obsahu cukru a nízkému podílu vlákniny. Drahé bio cereálie z oddělení zdravé výživy mohou být C nebo B – lepší, ale pořád ne skvělé. Co funguje nejlíp? Ovesné vločky bez přísad: A s přehledem.
Tři časté mylné představy o nutriscore
- Není to perfektní systém. Nutri-Score nehodnotí zpracování ani aditiva. Sklenice džusu může být A i při nepřirozeně vysoké koncentraci ovocných cukrů.
- Nejde jen o tuky. Ořechy mají vysoký obsah tuku (až 60 %), ale dostanou A nebo B díky vysokému podílu bílkovin a vlákniny a absenci soli a cukru.
- Značka není zárukou kvality. Jeden populární light jogurt od velké firmy měl podle interního testování horší skóre než plnotučný jogurt od menšího výrobce – rozhodoval poměr bílkovin a cukru.
Srovnání tří oblíbených snídaní
Abych ilustroval praktické využití, udělal jsem malý test doma pomocí dat z Nutri-Score databáze. První snídaně: croissant ze supermarketu (E), borůvkový jogurt (C) a pomerančový džus (C). Celkové průměrné hodnocení D až C-. Druhá snídaně: celozrnný chléb (B), cottage cheese (A) a jablko (bez hodnocení). Průměr A až B-. Třetí snídaně: instantní ovesná kaše s ovocnou příchutí (C) plus mléko (bez skóre). Průměr C-. Jasný vítěz: druhá varianta za stejnou cenu i časovou náročnost přípravy.
Jak začít používat nutriscore při každodenních nákupech
- Srovnejte dvě značky stejného produktu. U kečupu jsem našel rozdíl mezi A (nízký obsah soli) a D (vysoký obsah soli plus přidaný cukr) za podobnou cenu.
- Dívejte se na známku jako na vodítko, ne dogma. Pokud máte rádi tvrdý sýr s B+, je to lepší volba než tavený sýr s E– i přes vyšší obsah tuku u prvního jmenovaného.
- Aplikace Nutri-Score funguje offline? Stačí si vyfotit etiketu nebo zadat EAN kód přímo do webového rozhraní oficiálních stránek během pár sekund před nákupem.
Co dál po změně systému
Systém Nutri-Score testuje několik zemí EU dlouhodobě už od roku 2017 ve Francii, Německu nebo Belgii data ukazují posun v nákupním chování směrem k lepšímu průměrnému nutričnímu profilu nakupovaných výrobků o 3-5 procentních bodů ročně při aktivním používání systému spotřebiteli osobně považuju za největší přínos schopnost odhalit produkty které těží z greenwashingu typu bio bez kontroly skutečného poměru živin teď už stačí mrknout na jedno písmeno místo deseti řádků malého písma pod lupou